KULTURA / Hudba

Radima Hladíka připomene celovečerní dokumentární film
Kytarista a skladatel Radim Hladík. 
Autor / zdroj foto: Archiv

13. prosince by se dožil 75 let legendární kytarista a skladatel, vůdčí osobnost kapely Blue Effect, Radim Hladík. Tuto mimořádnou postavu česko-slovenské hudební scény připomene celovečerní dokumentární film s názvem „Radim Hladík: Má hra“, který právě připravují režisér Vojtěch Filčev s producentem Petrem Kozou. Třetím rovnocenným spolutvůrcem je Radim Hladík jr., renomovaný filmový zvukař, mimo jiné nositel Českého lva za film Šarlatán. Vedle svých rozsáhlých profesních zkušeností producentské a režijní spolupráce vnese do filmu také neocenitelné intimní zkušenosti pohledem rodiny. Svému otci byl nablízku i profesně, což někdy nebylo zcela jednoduché. Na filmu spolupracuje také Boris Machytka, který je v pozici dramaturga a střihače. S otevřeným srdcem nad projektem bdí také Zlata Hladíková, manželka, která se neúnavně stará o odkaz svého slavného muže. Vývoj filmu podpořil Státní fond kinematografie a partnerem je PopMuseum.

Portrét Radima Hladíka není jen vypovědí o lásce ke kytaře, hudbě a zvuku, ale je příběhem výjimečného člověka, který´ na šesti strunách dokázal vyprávět nadčasové příběhy a získává tak nové fanoušky dodnes. Podtitul filmu „Má hra“ odkazuje na slavné jazzrockové album Nová Syntéza z roku 1971, které kapela Blue Effect nahrála s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu. Vyprávění nás ale zavede i do let šedesátých, na hudební scénu, kde zazářila skupina The Matadors. Právě v době, kdy se sluneční paprsky uzavíraly do hrobu normalizační temnoty. A tvůrci tak pokládají otázku alternativní minulosti. Jak by uspěl československý bigbít tenkrát na západě? Turné, které měl Blue Effect plánované jako předkapela slavných Jethro Tull, režim zatrhl. Ian Anderson, zpěvák a duše britské rockové legendy k osobnosti Radima Hladíka dodává: „Připomíná mi Carlose Santanu s dětskou tváří, má ten stejný cit a preciznost ve hře na kytaru“.

Kapelou Blue Effect prošla celá řada hudebníků, od Vladimíra Mišíka (ETc..), Leška Semelky (S.L.S.), Oldřicha Veselého (Synkopy 61), přes Luboše Pospíšila (5P), Davida Kollera (Lucie) až po poslední sestavu s Honzou Křížkem, Václavem Zimou a Vojtěchem Říhou. Poslední zmínění tvořili od roku 2003 obnovenou sestavu kapely. Film tak pomyslně po dvaceti letech načne další kapitolu příbehu Radima Hladíka a Blue Effect.

Premiéra filmu je plánovaná na rok 2023.


Radim Hladík (13.12.1946 - 4.12.2016), kytarista a kapelník skupiny Blue Effect, byl součástí České hudební scény již od svých 15 let. První angažmá přijal v kapele Komenty, kde se mimo jiné poprvé setkal na jednom pódiu s Vladimírem Mišíkem. V roce 1964 začala jeho profesionální kariéra v legendárním pražském klubu Olympik a již coby člen skupiny Matadors byl považován za krále českých kytaristů. Proslul inovativním pojetím hry, jako první u nás využíval prvku zpětné vazby i kytarové efekty booster a wah-wah pedál Jimmyho Hendrixe, pro který našel vtipné a libovučné pojmenování "kvákadlo". V roce 1968 stál u založení kapely Blue Effect, jedné z ikon české rockové historie, kterou vedl v různých sestavách a s krátkou přestávkou až do své smrti v roce 2016. Vždy si uchoval vlastní originální styl, pevně ukotvený na rockovém základě, vyhýbal se dobovým klišé, ale zároveň neztrácel kontakt s aktuálním děním na hudební scéně. Věnoval se i skládání filmové hudby a byl součástí celé řady hudebních projektů.

Vojtěch Filčev (*1985) je český filmový a televizní režisér a střihač. Vystudoval režii na Vyšší odborné škole filmové pod vedením Jana Špáty, a na Filmové Akademii Miroslava Ondříčka v Písku u Jiřího Stracha a Jany Hádkové. Po studiích odcestoval do USA, kde se v několika menších produkcích podílel na vy´robě hrany´ch filmů a dokumentů. Stěžejní zkušeností je natáčení filmu o básnících z beatnické generace a osobní setkání s Lawrencem Ferlinghettim. Jako asistent produkce a režie se po návratu podílí na hrany´ch filmech (Karamazovi, Kuličky, Anglické Jahody), následně je i za druhou kamerou dokumentů – Zuzana Michnová: Jsem slavná tak akorát, Tajemství Divadla Sklep, Nechte zpívat Mišíka a dalších. V posledních letech se věnuje režii dokumentárních sérií pro Netflix nebo Discovery. Věnuje se také divadelním projektům a architektuře. Portrét Radima Hladíka je jeho celovečerním debutem.

Radim Hladík jr. (*1971) má na starosti spolurežii, zvukovou postprodukci a je i spoluproducentem. Narodil se v Praze, absolvoval střední uměleckoprůmyslovou školu, ale nejvíce ho to táhlo k hudbě, filmu a ke zvuku. Má více než 25 let praxe v oboru. Mnohokrát byl nominovaný na Českého lva za zvuk, například za filmy Amerika (1994), Poslední přesun (1995), Anděl Exit (2000), Perníková Věž (2002), Rodina je základ státu (2011), Posel (2012), Donšajni (2013), Pohádkář (2014), Vlna vs Breh (2015), Anděl Páně 2 (2016). Českého lva za nejlepší zvuk pak získal za filmy Zapomenuté světlo (1996), Je třeba zabít Sekala (1998), Eliška má ráda divočinu (1999) a Rebelové (2001).

Petr Koza (*1981) je iniciátorem vzniku filmu a producentem. Narodil se v Praze, studoval na FAMU, spolupracoval s významným česky´m producentem Čestmírem Kopecky´m a v roce 2011 byl spoluzakladatelem Bio Art Production. Produkoval např. filmy Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát (r. Jitka Němcová, 2013), Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa (r. Olga Dabrowská, 2016), Mánes na vodě (r. Vladimír Škultéty, 2015), či Příběh tantry (r. Viliam Poltikovič, 2020). Koproducentsky se podílel na filmu Takovej barevnej vocas letící komety (r. Václav Kučera, 2015). Jako výkonný´ producent či vedoucí produkce se podílel na řadě dalších filmů. Provozuje letní kino Kamínka, kde je také dramaturgem. V roce 2020 zakládá svou vlastní produkční společnost KOZA Film, s.r.o., která se zaměřuje především na filmy s hudební a výtvarnou tématikou (viz www.kozafilm.com).

Boris Machytka (*1963) absolvoval FAMU, katedru střihové skladby. Před studii pracoval dva roky jako asistent střihu v Československé televizi. Na amatérské a poloprofesionální úrovni se v té době věnoval také rockové hudbě, která jej shodou okolností přivedla i k profesi filmového a televizního střihače. Od počátku devadesátých let pracuje jako filmovový střihač na volné noze. Do současnosti jako střihač pracoval na více než dvaceti celovečerních hraných filmech (namátkou: Král Ubu, Kytice, Oběti a vrazi, Pohádky pro Emu, Po čem muži touží, Bábovky a mnoho dalších) a také na několika celovečerních filmech dokumentárních (např.: Sama proti času, Život podle Václava Havla, Nechte zpívat Mišíka, Můj otec Antonín Kratochvíl a.j.). Často spolupracuje také s Českou televizí na hrané i dokumentární tvorbě (Ano, Masaryk /dokument/, Dvořák v Americe /dokument/, Den, kdy nevyšlo slunce /hraný film/, Nepodepsaný knoflik /hraný film/, Můj otec a ostatní muži /hraný film/, Elmar Klos – život bez scénáře /dokument/, Škodná /hraný film/, Rytmus v patách /hraný film/ a mnoho dalších). Podílel se také na desítkách reklamních spotů, videoklipů předních českých interpretů (např.: K. Gott, L. Bílá, I. Csáková, D. Bárta, skupin: Lucie, J.A.R., Tři sestry a řady dalších) a televizních seriálů
(kupříkladu: Bazén /TV Prima/, Velmi křehké vztahy /TV Prima/, Kriminálka Plzeň /ČT/, Kriminálka Ostrava /ČT/, Černé vdovy /TV Prima/ a.j.). Ze zahraniční spolupráce stojí za zmínku dokumentární film New faces /francouzsko-izraelská koprodukce/, celovečerní hraný film Mirek n’est pas parti Francie/, jeden z dílů série Tatort /Německo/, nebo celovečerní hraný film A trip to Karabakh /Gruzie/. Spolupracoval na dokumentárním filmu Operace Thunderclap, nebo celovečerním dokumentárním filmu Bluesman. V roce 1996 a 2000 byl nominován na cenu Český lev v kategorii nejlepší střih.

Autor / zdroj: Silvie Marková

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.